Jak být ve správné náladě bez panáka nebo pilulky? – část druhá

V předcházející části toho článku jsme si pověděli, jak velkou moc mají naše slova a myšlenky. Vysvětlili jsme si, jak funguje management nálady a sami jsme si ho zkusili použít.

V této části se podíváme na to, jak souvisí tělo a neverbální komunikace s emocemi.

Nedávno jsme ovládali svoje emoce pomocí slov, protože slova jsou mocná – slova jsou myšlenky a myšlenky jsou pocity. Dnes zapojíme vědomě i své tělo, zaměříme se tedy na neverbální komunikaci. Často se stává, že naše tělo vyjadřuje něco jiného, než nám plyne z úst. Je to nesoulad mezi tělem a tím, co říkáme, jak se slovně vyjadřujeme. Co si tedy počít se svou „řečí těla“? Můžeme použít trik, který s úspěchem používají herci, někdy i naše děti nebo manželé.

Je to jednoduché. Pro začátek bychom měli vědět, jak vypadá náš postoj, když jsme šťastní nebo spokojení. Toho potom v případě potřeby můžeme využít.

Je totiž vědecky dokázáno, že jsme schopni ovlivnit svou náladu pouhou změnou ve výrazu tváře, postojem nebo způsobem pohybu.

Takže pokud jsme smutní, můžeme zkusit vypadat a tvářit se jako bychom byli šťastní – nasadíme úsměv, uvolníme pohyby, narovnáme se. Hned se začneme cítit o trochu spokojenější.

Ptáte se, jak to funguje? S určitými pohyby ve tváři je biologicky spojen vzorec aktivity mozku – taková mozková „mapa“ radosti.

Takže když se začneme usmívat i přestože jsme smutní, mozek vyhodnotí pohyby našich tváří a i jen takováto malá změna mimiky v nás vyvolá radostné pocity.

Samozřejmě, že tento princip funguje i naopak. Když se budeme mračit a hrbit, začneme se cítit smutní a sklíčení. 

Co však nemůžeme vědomě kontrolovat (ale můžeme to velice dobře sledovat u druhých), je velikost zornic – pokud nás něco zaujme, rozšíří se nám zornice. Tady bohužel žádný trik neplatí.

Vyzkoušeli jste popsanou techniku sami na sobě? Jak jste se cítili?

(inspirováno knihou: Mozek a jak ho cvičit, D. Gamon, A. Bragdon)